Spouštíme sběr případů cenzury sociálních sítí

S neoprávněným mazáním příspěvků a blokací profilů na sociálních sítích mají zkušenosti tisíce českých občanů včetně zákonodárců, novinářů a osobností veřejného života. Vláda i většina parlamentních stran problém stále podceňuje, přestože hrozí zásah globálních platforem do volební kampaně, jako jsme byli svědky nedávno v USA.

Proto chceme zmapovat rozsah problému doloženými případy a ukázat, jak konkrétně vypadá komunikace platforem s poškozenými uživateli služby, jejichž nepohodlné názory vedou k diskriminaci bez možnosti se bránit vůči dominantnímu postavení nadnárodních korporací.

Vyzýváme tímto každého, kdo se cítí poškozen některým typem cenzury na sociálních sítích, aby pro každý případ zvlášť vyplnil jednoduchý online formulář. Měla by na to stačit asi 1 minuta. Všechny zaslané případy budeme v pravidelných intervalech vyhodnocovat a neoprávněné zásahy do svobody slova (tedy mimo případy porušení zákona, např. při přímé výzvě k násilí) postoupíme Parlamentu ČR, případně využijeme k medializaci (pokud nám k tomu dáte ve formuláři souhlas).

9 komentářů u „Spouštíme sběr případů cenzury sociálních sítí“

  1. Argumenty Vašich odpůrců, že případným zákonem zakazujícím cenzuru v podstatě dáváte do ruky zbraň naší „zparchantělé“ vlády, mají logický základ.
    Potřebujeme mnohem více, než bojovat proti cenzuře. Potřebujeme vládu moudrých a zodpovědných lidí a potřebujeme zásadní reformy. Nejdřív ale musíme dopadnout na držku, aby si to lidé uvědomili …
    https://www.youtube.com/watch?v=dqKaVXcTLws

    1. I u „zparchantělé“ vlády mají občané ve funkční demokracii mechanismus, jak ji jednou za 4 roky zkorigovat a věci napravit. O funkčnosti demokracie se nyní nemá smysl bavit – to je jiná debata. Nicméně – pokud bude svévole informační kontroly ponechána v rukou lidí bez demokratického mandátu a mimo právní kontrolu, jde o zcela spolehlivou cestu k diktatuře.

  2. O vývoji mediální výchovy by se jistě dalo pojednat velmi obšírně, pro účely této práce
    ovšem postačí pouze letmý historický exkurz. Kořeny mediální výchovy ve světě můžeme nalézt
    v poválečném Německu, kde se v elementární podobě objevila jako „kritické čtení novin“ – četba
    novin a rozbory zpráv byly součástí výuky mateřského jazyka. To souviselo se snahou společnosti
    vyrovnat se s neblahou zkušeností s médii a úspěchem goebbelsovské propagandy. Německá
    společnost klade na mediální výchovu důraz i dnes, čehož dokladem je bohatá a stále živá tradice
    mediální pedagogiky (Medienpädagogik), která existuje jako samostatný obor se zaměřením na
    rozvoj metod mediální výchovy a výzkum vlivu médií na psychiku a chování dětí a mládeže
    Česká společnost je v tomto směru stále dost negramotná a snadno manipulovatelná. Lidé zprávy neověřují
    Čeští středoškoláci mají potíže s porozuměním zprávám a neumí je kriticky hodnotit. Zhruba polovina studentů středních škol nepozná rozdíl mezi komerčním a zpravodajským sdělením. Vyplývá to z výzkumu, který pro vzdělávací program Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni udělala agentura Median. Ve čtvrtek o něm informovala mediální koordinátorka programu Táňa Abrhámová. Výsledky průzkumu mimo jiné ukázaly, že takzvaná mediální gramotnost ovlivňuje to, jak lidé vnímají novináře.
    Průzkumu se v květnu a červnu zúčastnilo 1002 žáků gymnázií, středních odborných škol a učilišť. Jeho autoři zjistili, že většina mladých neví moc o tom, jak fungují internetové vyhledávače a sociální sítě, i když z nich čerpají většinu zpráv. Nejsou si také jisti tím, která média jsou veřejnoprávní, co jsou dezinformační weby a kdo vlastní soukromá média.

    Mediální gramotnost, tedy schopnost porozumět informacím a třídit je, má podle autorů výrazný vliv na vnímání role médií v demokratické společnosti. Žáci s větší mírou této gramotnosti výrazně častěji souhlasí s tvrzením, že jsou nezávislá média důležitá pro fungující demokracii. Tito středoškoláci také považují za méně důvěryhodná média, která vlastní politici, ukázal průzkum.

    Kolem třetiny dotázaných v průzkumu uvedlo, že zná nějaké dezinformační weby. Asi 88 procent žáků zároveň odpovědělo, že se na internetu setkává s nepravdivými informacemi. Při posuzování důvěryhodnosti dvou zpráv, z nichž jedna byla ze zpravodajského webu a druhá z dezinformačního, zvolila správnou odpověď polovina středoškoláků.

    Žáci středních škol si v průzkumu nebyli jisti, která média jsou veřejnoprávní. Mnozí označili za veřejnoprávní i komerční televize, rádia nebo weby. Například web Parlamentnilisty.cz považuje za veřejnoprávní, nebo neví, zda je či není médiem veřejné služby, přibližně 57 procent žáků, uvedli autoři průzkumu.

    Respondenti se neorientovali ani ve vlastnících soukromých médií. Nejvíc znali Jaromíra Soukupa, kterého správně k TV Barrandov přiřadilo 62 procent dětí. U ostatních soukromých médií klesl podíl správných odpovědí pod polovinu. Například web iDNES.cz spojilo správně s premiérem Andrejem Babišem (ANO) 48 procent respondentů a web Aktuálně.cz se Zdeňkem Bakalou 35 procent studentů.

    T

    1. Korigovat otevřené informační prostředí, kde je na jedinci aby rozlišoval relevantní a nerelevantní informace – s poukazem na nedostatečnou gramotnost, či hloupost některých uživatelů, je jako uzákonit pouze dětská brouzdaliště s tím, že v normálním bazénu by se někdo mohl utopit. Budete – li lidem informace „předžvýkávat“, či jinak glajchšaltovat – nikdy nedospějí a dostanete masu infantilních nesvéprávných bytostí o kterých budou rozhodovat samovládci. Jediná cesta je výchova, vzdělání, osvěta, pozitivní příklad, poctivost a usilovná drobná masarykovská práce. Efektu musí být dosaženo na straně akceptora – nikoli emitora zprávy – pokud chcete zachovat základní podmínky svobody a demokracie. Nezbytná restrikce musí probíhat výhradně na základě zákona k tomu určeného.

  3. Když se mluví o cenzuře na internetu, tak je třeba také mluvit o mediální gramotnosti, nebo ještě lépe
    negramotnosti značné části české společnosti. Přestože je dnes poměrně snadné si informaci právě na
    internetu ověřit, většina lidí to z různých důvodů nedělá. Takže ti co se zde podepsali by zároveň měli
    využívat své veřejné autority k tomu, aby nabádali lidi k ověřování informací. Zaujal mě zde podpis Ondřeje Neffa. Není tomu tak dávno co mi jeho cenzor Wágner zablokoval přístup do diskuse jen proto,
    že jsem Klause nazval prokremelským staříkem. Dokonce mě vymazal ze seznamu autorů, přestože
    mi před tím otiskl asi 30 článků. Co tomu říkáte pane Neffe? Předpokládám, že tak učinil bez Vašeho
    vědomí.

  4. Jak se cenzuruje v Konzervativních novinách. Příspěvky diskutujícího, které zcela nesouzní s názory redakce jsou odsouvány do tzv. čekárny. Toto odsouvání lze nastavit jen u nepohodlného diskutujícího. V této čekárně jak vidíte z kopie příspěvky mohou zůstávat podle libosti cenzora. To obstarává moderátor diskuse Stanislav Kneif. Ten kromě toho sám vstupuje do diskuse pokud daný diskusní příspěvek nesouzní s názorem redakce. Pro ilustraci jsem okopíroval několik svých diskusních příspěvků, které díky redakcí nastavenému mechanismus byly odstraněny z diskuse a už tam nebyly vráceny, protože to závisí na vůli cenzora. Jak sami vidíte na odsunutých příspěvcích není nic tak závadného, aby je bylo nutno z diskuse odstraňovat. Co tomu říká další ze zde podepsaných signatářů šéfredaktor Konzervativních novin Matyáš Zrno. Vedle Neffa další z těch co káží vodu a
    pijí víno?

    1. Poznámky správce webu ke komentáři pana Kubíka:
      – Konzervativní noviny nemají žádné nastavení komentářů pro specifické uživatele. Pan Kubík je bohužel pro obrovský počet komentářů, které v systému Disqus píše, považován _tímto systémem_ za podezřelého a je nutné ručně povolovat všechny jeho příspěvky.
      – Žádné příspěvky nejsou mazány kvůli názorům, pouze kvůli hrubému urážení ostatních diskutujících nebo kvůli opakování (tapetování stejným příspěvkem pod různými články). Přehled smazaných příspěvků je na vyžádání k dispozici.
      – V poslední diskusi (k nahlédnutí zde: https://www.konzervativninoviny.cz/upadek-liberalismu-a-existencialni-bezmocnost-zapadu/#comment-5243827258) pan Kubík v reakci na věcnou polemiku se svými názory vyjádřil poměrně hrubým způsobem nelibost nad „šmírováním“ svých příspěvků, proto jsem jeho přání vyhověl a další komentáře od něj už nečetl (a ani neschvaloval ke zveřejnění).
      – Jeho stesky ohledně cenzury lze snadno vyvrátit nahlédnutím do diskusí pod články Konzervativních novin, kde se dají najít i velmi útočné nesouhlasné komentáře, včetně všech 28000 slov, které tam zanechal sám pan Kubík.
      – Konzervativní noviny nejsou diskusní platformou ani sociální sítí, jsou zpravodajským webem, který odpovídá za svůj obsah včetně komentářů. Jak je uvedeno na stránkách, redakce si vyhrazuje právo mazat komentáře porušující pravidla slušnosti, což jsme dělali a dělat budeme.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *