Nové formy cenzury na podzim 2020 (2)

prvním díle souhrnu podzimní cenzury na sociálních sítích jsme se věnovali především zásahům proti svobodě slova před americkými prezidentskými volbami. Ani po nich cenzurní orgie nepolevily. Globální platformy zasáhly proti dlouhé řadě příspěvků, které např. upozorňovaly na zvýšené riziko podvodu při korespondenční volbě. Došlo i k rušení účtů osob z prezidentova týmu.

Podle New York Times 38 % nedávných příspěvků demokraticky zvoleného prezidenta našeho významného západního spojence bylo Twitterem zcenzurováno. Tedy abych byl přesný – nakonec jste se k obsahu doklikali, ale jeho sdílení bylo omezeno a byl překrytý varováním, že text je zavádějící, a místo něj vám doporučili jiný obsah. Kdybychom měli před listopadem 1989 internet, asi nějak takto by to soudruzi z Úřadu pro tisk a informace chtěli mít pod kontrolou.

Když upozorníte na časté podvody s korespondenčním hlasováním, Twitter příspěvek skryje a omezí tak, že jej nejde sdílet ani na něj odpovědět. Facebook jeho sdílení nezablokuje, ale přidá k němu pochybnou informaci, že „korespondenční hlasování je v USA dlouhodobě důvěryhodné a že volební podvody jsou extrémně vzácné, nehledě na metodu hlasování“. Nejsme už daleko od stavu, kdy sociální sítě mohou mazat a televize vypínat všechny, kteří se odváží sdělit obecně známý fakt, že korespondenční volba vede k častějším podvodům.

Když jsme si u nás připomínali 17. listopad, před justičním výborem amerického Senátu právě probíhalo další slyšení ředitele Twitteru, Jacka Dorseyho, a ředitele Facebooku, Marka Zuckerberga, ve věci selektivního uplatňování jejich pravidel. Senátor Ted Cruz si opět nebral servítky a připomněl, že na rozdíl od případu, kdy Twitter zablokoval New York Post, relevanci uniklých dokumentů publikovaných v New York Times o podezřeních na daňové úniky prezidenta nezkoumal. „Blokoval jste hacknuté informace od Edwarda Snowdena? Odpověď je ne. Proč tedy Twitter zasahuje skoro do každého tvítu, který se vyjadřuje k volebním podvodům? To je zaujetí politické pozice a pokud to děláte, stáváte se vydavatelem.“ Plný záznam slyšení má 4:43 hod.


Zrušení účtu mezinárodní sportovní federace

Nemusíme se držet jen amerických voleb. Kladivo cenzury na sociálních sítích dopadlo i na sportovce. Úvodem listopadu zrušil Facebook oficiální stránku Mezinárodní federaci střeleckého sportu (ISSF), která existovala od roku 2010 a měla asi 600 tisíc fanoušků včetně mnoha olympijských vítězů a aktivních sportovců. Důvodem prý mohla být pravidla zakazující propagaci zbraní. Absurdní? Jistě, ale co na celé obhajobě cenzury není?

Stránka byla obnovena asi po týdnu díky požadavkům právníků a tlaku fanouškovské komunity. Možná si říkáte, kam tato arogance moci může ještě zajít. Mohou zrušit stránku třeba vojenským veteránům poté, co zavedou nové pravidlo zakazující národní patriotismus? Nebo vládnímu ministerstvu, jehož politika přijde vedení platforem málo progresivní?

Snad už politikům dochází, že se z těchto platforem stávají nejmocnější organizace na světě, protože drží v ruce hlavní informační toky celé společnosti. Dovolily by si podobnou diskriminaci firmy jako např. Ford, Nestle nebo Siemens? Jistě, že ne, protože by jejich šéfové dostali od národních vlád okamžitě varování, že jim znemožní podnikat na daném trhu. U sociálních sítí by přitom stačilo pohrozit, že budou posuzovány jako běžná média a tím i právně odpovědná za veškerý obsah.


Zpověď zaměstnance Google

Podzim také přinesl další veřejnou zpověď zaměstnance služby Google o tom, jak jsou manipulovány výsledky vyhledávání a jak se filtrují videa na YouTube. Podle manažera programu cloudových služeb, Riteshe Lakhkara, jsou výsledky zkreslené držiteli algoritmu a kdykoli lze nastavit, aby se při hledání určitých klíčových slov zobrazily žádané výsledky. Lahkar dodává, že „pracoval i pro jiné velké průmyslové a zdravotnické firmy, ale žádná z nich neměla tak levicovou kulturu jako Google“.


Cenzura na sociálních sítích zasahuje i Česko

Mazání příspěvků a blokace autorů se kromě tisíců běžných uživatelů týkají už také zvolených českých poslanců nebo pražského arcibiskupa. Krátce poté, co kardinál Dominik Duka sdílel článek z  Konzervativních novin o jmenování americké ústavní soudkyně Barettové, byl jeho účet zablokován. Návštěvníci se po odkliknutí varování k profilu dostali, Duka však na něm nějaký čas nemohl publikovat a důvod dočasného omezení mu dosud nebyl sdělen.

Pro změnu Facebook zablokoval na několik dní profil poslankyni Zuzaně Majerové Zahradníkové za publikování kresleného vtipu, což jistě nebyl první případ zásahu proti českému zákonodárci. Když k tomu přidáme nedávné zrušení YouTube účtu pro místopředsedu sněmovny Okamuru (i jemu byl po čase obnoven), máme tu zásahy do svobody slova vysokých představitelů konzervativní scény v politice i církvi.

Minulý týden se pokusil Václav Klaus ml. předřadit na jednání sněmovny projednávání návrhu zákona, který je historicky prvním pokusem o omezení nových forem cenzury na půdě českého Parlamentu. Drtivá většina poslanců se hlasování zdržela, čímž znemožnila jeho projednávání. Na významný krok pro obnovení svobody slova na sociálních sítích tedy v ČR stále čekáme.


Dopustíme ovlivňování voleb i u nás?

Jak píše Michal Půr, „pokud by Twitter či Facebook postupovaly stejně [jako v USA] i v případě českých novinářů, je klidně možné, že podstatnou část investigativních počinů byste si na svůj profil vůbec nemohli dát. Velmi často jsou totiž postaveny na uniklých dokumentech… Twitter nemá právo posuzovat relevanci novinářských zdrojů.“

„Existuje podezření, že Facebook, Twitter či Google sledují vlastní politické záměry a neštítí se je uskutečňovat. Kauza Huntera Bidena je jen potvrzením takových domněnek. Pokud bychom dovolili, aby technologičtí giganti v tomto pokračovali, dostáváme se od demokracie k velmi tvrdému korporativismu, kde politiku určuje nikým nevolené představenstvo několika málo vybraných firem. Politici jsou pak jenom loutky, které uskutečňují jejich zájmy.“

Na podzim 2021 nás čekají parlamentní volby. Stihnou do té doby naši zákonodárci donutit globální platformy, aby si na našem území zřídily pobočku, s jejímž zástupcem bude moci např. předseda parlamentního výboru či komise vést podobnou konverzaci jako senátoři Ted Cruz nebo Josh Hawley? Nebo se dočkáme spíš toho, že tito mediální giganti ovlivní výsledek voleb ve prospěch jedné strany nebo jednoho politického proudu?

Řada lidí si neuvědomuje, že současné chování sociálních sítí je nebezpečnější než státní cenzura, protože ve skutečné demokracii můžeme vládu volbami vyměnit. Ovšem choutky „vnucovat dobro“ ze strany těchto novodobých mesiášů v čele korporací, které mají větší moc než státy střední a menší velikosti, jen tak nezastavíme. Zneužívání prakticky monopolní tržní pozice nelze napravit bez zásahu státu. Nemůžeme očekávat, že globální platformy přestanou cenzurovat náš obsah bez toho, že jim stát omezil moc, kterou nad hlavními informačními toky ve společnosti mají.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *