Přístupy zahraničních vlád a nejznámější příklady cenzury

Nejznámější příklady ze zahraničí

Zásahy do uživatelského obsahu se nejčastěji týkají příspěvků s tématy např. migrace, islámu, aspektů genderu nebo rasy, brexitu, role Evropské unie, Blízkého východu, legality držení zbraní, koronavirové pandemie apod. Známé jsou příklady, kdy je aplikován dvojí metr, tj. srovnatelné jevy  jsou posuzovány odlišně – např. Židé vs. Palestinci. Na jedné straně se maže historická fotka Hitlera s muftím, na straně druhé jsou ponechány fotky a výroky představitelů teroristických organizací.

Mezi nejznámější perzekuované autory patří např. kanadský profesor psychologie Jordan Peterson, americký novinář Tucker Carlson, americká neziskovka Prager University publikující krátká vzdělávací videa, britská novinářka Kate Hopkins, americká publicistka a kandidátka do Kongresu Laura Loomer nebo americký herec Adam Baldwin. Varováním, že obsahuje nepravdivé informace, byl překryt např. příspěvek prof. Montagniera, držitele Nobelovy ceny za práci na původu HIV. Nejvíce mediální pozornosti vzbudil asi případ britského aktivisty Tommyho Robinsona, na kterém si globální platformy otestovaly, kam až mohou s diskriminací člověka zajít. Tisíce lidí po celém světě včetně ČR bylo svědky smazání svých příspěvků (vyzkoušeno i několika našimi novináři) jen proto, že obsahovaly jeho jméno.

Přístupy zahraničních vlád vůči globálním platformám

  • Vietnam: Vláda prosadila přísnější cenzuru na Facebooku po 7 týdnech odstavení jeho serverů
  • Brazílie: Nejvyšší soud nařídil zablokování účtů pro nejbližší spolupracovníky prezidenta pod sankcí 8 milionů Kč a dalších 430 tis. Kč za každý den nerespektování příkazu
  • Německo: zákon Netzwerkdurchsetzungsgesetz zavádí sankce až 5 mil. eur, pokud nebude závadný obsah smazaný do 24h
  • Francie: podobný zákon se sankcí 1,25 mil. eur
  • Maďarsko: Ministerstvo spravedlnosti zřídilo Komisi pro digitální svobodu, která požadovala odpovědi na dotazy k politické neutralitě a transparentnosti adresované regionálnímu ředitelství Facebooku.

EU
Na sociální sítě vyvíjejí tlak i nadnárodní organizace. V EU je hybatelem česká komisařka Věra Jourová. Na podzim 2020 se chystá Digital Services Act s cílem vytvořit celoevropská závazná pravidla pro „regulaci nenávistného a nezákonného obsahu, politické reklamy a jejího zadávání na internetu“. Podle rozhodnutí Soudního dvora EU z podzimu 2019 musí Facebook odstranit nebo zamezit v přístupu k protiprávním příspěvkům nejen v dané zemi, ale i k těm „s rovnocenným obsahem (tj. natolik podobné, aby je dokázaly rozpoznat a vyfiltrovat automatické vyhledávací nástroje)“ v dalších zemích EU.

USA
Na rozdíl od EU se americká vláda snaží o zastavení cenzury a návrat ke svobodě slova pro uživatele platforem. Bílý dům nechal zřídit web pro sběr dokladů o cenzuře od občanů a před výborem Senátu se konala rozsáhlá slyšení vrcholových manažerů platforem, kteří čelí podezření z potlačování některých názorů. Trumpův dekret vedl nedávno k návrhu zákona ZASTAVTE CENZURU od skupiny republikánských kongresmanů (v čele s Paulem Gosarem), který  má revokovat článek 230 zákona zvaného Communications Decency Act. Globální platformy by podle něj ztratily imunitu při zasahování do uživatelského obsahu, jenž není protiprávní. Všichni uživatelé mají mít možnost si vybrat, zda chtějí filtrovat obsah z přihlášených kanálů či nikoli. Podobný návrh zákona představil již v lednu floridský senátor Joe Gruters.

Několik úspěšných žalob proti globálním platformám mají za sebou v Německu. Hamburský advokát Joachim Steinhöfel vyhrál již několik soudních sporů, úspěšný byl také novinář Michael Sturzenberger. Magazín Tichy’s Einblick nedávno uspěl s žalobou na ověřovač Correctiv s tím, že jejich výroky o práci magazínu nejsou ověření faktu, ale názorové posuzování a jejich spojení s Facebookem jim poskytuje neférové zvýhodnění.

5 komentářů u „Přístupy zahraničních vlád a nejznámější příklady cenzury“

  1. Přijde mi škoda, že Váš výčet neuvádí také případy, kdy cenzuru aplikují např. USA
    https://theintercept.com/2020/08/20/facebook-bans-antifascist-pages/
    nebo Izrael
    https://www.aljazeera.com/news/2018/01/palestinians-fight-facebook-youtube-censorship-180119095053943.html
    https://fortune.com/2016/09/28/facebook-censorship-palestinian/
    přitom obě vlády facebooku do obsahu zasahují
    https://theintercept.com/2017/12/30/facebook-says-it-is-deleting-accounts-at-the-direction-of-the-u-s-and-israeli-governments/
    – naopak Váš výběr cenzurních i „cenzurních“ příkladů („Známé jsou příklady, kdy je aplikován dvojí metr, tj. srovnatelné jevy jsou posuzovány odlišně – např. Židé vs. Palestinci. Na jedné straně se maže historická fotka Hitlera s muftím, na straně druhé jsou ponechány fotky a výroky představitelů teroristických organizací.“ – to je sice pravda, na druhou stranu v našich zeměpisných šířkách a délkách je mnohem častější dvojí metr ve prospěch Izraele – jakákoli kritika Izraelské vlády je považována za antisemitismus, flagrantní porušování práv ze strany Izraelského státu je zametáno pod koberec, podobně jako i ze strany USA) i řada jmen signatářů podporuje dojem, že tu o svobodu internetu až tolik nejde, ale spíše o svobodu reklamními a technologickými nástroji čířit jakákoliv prohlášení či lži – nebo umožnít cenzuru jen někomu – vláda USA je označována za nějakého bijce proti cenzuře i když cenzury aplikuje v širtoké mířže a příklad Maďarska, jakožto země „bijící se za svobodu“ – které je samo na čele evropských zemí aplikujících drastické zásahy do svobody slova, to ukazuje, že máte vlastní agendu jaké názory mají být prosazovány a že o „padni komu padni“ se tu asi moc nejedná.
    Je to pro vás výhodné jako útok proti EU – a pomíjení skutečnosti, že problém s volným čířením lží skutečně existuje a že ve světě, kde je možno vnutit libovolnou informaci člověku téměř až přímo do mozku není jednoduché stanovit hranici a podstatu svobody slova a projevu – ale nesnažit se o to znamená umožnit pak tuto obrovskou moc zneužívat, podobně jako tomu bylo v minulosti.
    Bezpochyby je svoboda internetu v ohrožení z mnoha stran, jak ze stran vlád, tak ze stran korporací, které sociální platformy provozují – stejně jako jak jsme viděli, lze tento nástroj zneužít k šíření naprostých lží a díky penězům pak převálcovat jakýkoli fakt fakty „alternativními“, která nemají žádnou oporu ve skutečnosti.
    Pokud ovšem nepřinášíte žádný návrh řešení, ale jen vyjmenováváte jednostranné příklady, není Vaše petice/prohlášení ničím jiným, než postavení se na jednu stranu problému v situaci, kdy byste na ničí straně být neměli.
    Ten problém je složitý a řešení není jednoduché ani jednoznačně jasné.

    1. Řešení zcela záměrně jen naznačujeme v doplňujících textech a videu, které natočil Dan Vávra. Momentálně nám jde o upozornění na tento jev a podnět politikům i veřejnosti, aby se tomu začali věnovat. K čemuž podnikáme kroky – jednáme se zástupci všech stran a snažíme seo jednání na půdě sněmovny a ustanovení komise, která se tím bdue zabývat.

    2. Ad „Jednostranné příklady cenzury“:
      Pokud zpochybňujete právo svobodných lidí šířit JAKÁKOLI prohlášení, narativy či jakékoli soudy (kromě těch, které porušují platný zákon) – a to bez ohledu na „pravdivost“ (ke které se každý výrok pouze limitně blíží, pokud nejde o exaktní vědu), nebo fakt, zda s nimi souhlasíte, nebo nikoliv, jste to vy, kdo prosazuje agendu. V tomto případě antidemokratickou. Demokracie není myslitelná, pokud zpochybníte rozmysl, svobodnou vůli lidí a svobodu výměny názorů. Historie lidstva je jen o něco málo více, nežli výčtem tragických omylů, útisku, násilí a neštěstí. Snažit se ovšem tento pohyb ŘÍDIT – je neklamnou známkou autoritářských tendencí, typických pro obě totality minulého století. Možná vám uniká, že právě snahou vyhnout se sklouznutí do minulého omylu ve své slepé skvrně k němu spějete mílovými kroky a svým dobrým úmyslem dláždíte cestu do pekla virtuální totality.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *