Zvýrazněno

Petice proti omezování svobody slova na sociálních sítích

“Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale až do smrti budu hájit Vaše právo to říkat.”
E. B. Hallová o přístupu Voltaira

Globální sociální sítě dnes představují hlavní fóra veřejné diskuse a jsou také významným fórem politickým. Jejich vliv na politickou soutěž a volební výsledky je srovnatelný s největšími tištěnými, rozhlasovými nebo TV médii. Vlastníci platforem mají na trhu prakticky monopolní pozici a nejsou politicky neutrální. Naopak, selektivní filtrací obsahu a blokací nepohodlných uživatelů systematicky porušují právo na svobodu projevu a ustanovení o nepřípustnosti cenzury, základní kameny ústavního pořádku ČR.

Absolutní moc nad nimi drží nadnárodní korporace s dominantní pozicí na trhu. Rovný přístup zde není garantován, jednotlivé názory nemají stejnou šanci být publikovány. Správu obsahu vykonávají podle neprůhledných, vágních a nekonzistentně aplikovaných pravidel. Pokračovat ve čtení „Petice proti omezování svobody slova na sociálních sítích“

STOP CENZUŘE: Odpovědi na nejčastější námitky k naší petici

Někteří na svých profilech také cenzurují a to nám prý nevadí. I my sami to občas děláme. Svoboda slova se zneužívá k šíření lží a nenávisti. A globální platformy jsou soukromé firmy a proto si mohou dělat, co chtějí. Nemůžeme prý omezovat jejich podnikání. To jsou asi nejčastější námitky proti naší petici STOP CENZUŘE, se kterými se v diskusích setkáváme. Tak se na ně pojďme podívat. Pokračovat ve čtení „STOP CENZUŘE: Odpovědi na nejčastější námitky k naší petici“

Hybridní triky elfů

Asi před týdnem jsem se na zdi Andreje Ruščáka zapojil do diskuse o cenzuře a elfech a jeden z nich, Vít Kučík, se k nám připojil. Krátce poté jsem našel v Lidovkách jeho rozsáhlý text Studená válka 2.0, kde rozvíjí své teorie o „kouzlech hybridních triků“ („sympatizanti Ruska… vůbec nemusejí být sympatizanti Ruska, dokonce mohou mít k Rusku velmi negativní vztah“) a o tom, že by s nimi měl Západ bojovat vytvořením „společné platformy všech zemí, které chtějí … sdílet jeden kyberprostor“. Vlastenecké aktivisty tam nazývá užitečnými idioty s tím, že „jsou zcela autentičtí…, dané narativy obhajují jako svůj názor a jejich sdílení jako své právo na svobodu slova.“
Pokračovat ve čtení „Hybridní triky elfů“

Reakce politických stran na naši petici

7. září jsme zveřejnili petici proti omezování svobody slova na sociálních sítích s názvem Zastavme nové formy cenzury, kterou dosud podepsalo více než 10 tisíc lidí, a obrátili jsme se na poslance všech politických stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR se třemi požadavky: Pokračovat ve čtení „Reakce politických stran na naši petici“

O co nám jde

Petice záměrně nenavrhuje jedno konkrétní legislativní řešení. Na ně se názory různí a my zatím nechceme žádné z nich upřednostňovat. Vyzýváme k poctivé diskusi nad všemi náměty a po tom, aby z debaty nebyl nikdo vylučován. To téma je pro zachování demokracie zásadní a potřebuje zástupce levice i pravice, konzervativců i liberálů.

Naše požadavky směřují k vytvoření podmínek pro Pokračovat ve čtení „O co nám jde“

Globální platformy a v čem jsou hrozbou

Globální platformy s disproporční tržní silou

Sociálními sítěmi s dominantním postavením na svých trzích myslíme především

  • Facebook (2,7 mld uživatelů ve světě, přes 5 mil. v ČR, hodnota 140 mld usd, vlastní také Instagram s 2,4 mil. uživatelů v ČR)
  • Twitter (přes 300 mil. uživatelů ve světě, přes 400 tis. v ČR, hodnota 4,5 mld usd).

Speciálním případem je firma Alphabet (hodnota 1000 mld USD), která provozuje sociální síť YouTube (1,8 mld uživatelů ve světě, 5,7 mil. v ČR) na sdílení videí, největší světový internetový vyhledávač Google Pokračovat ve čtení „Globální platformy a v čem jsou hrozbou“

Formy cenzurních zásahů a čím se omlouvají

Formy cenzurních zásahů

Na rozdíl od samotných uživatelů, kteří si sami spravují své skupiny a kanály (lze je chápat jako nástěnky, které má její autor pod kontrolou a určuje, např. komu budou viditelné které příspěvky), se neočekává (a nebylo to dříve zvykem), že bude provozovatel platformy zasahovat do obsahu. Pokračovat ve čtení „Formy cenzurních zásahů a čím se omlouvají“

Přístupy zahraničních vlád a nejznámější příklady cenzury

Nejznámější příklady ze zahraničí

Zásahy do uživatelského obsahu se nejčastěji týkají příspěvků s tématy např. migrace, islámu, aspektů genderu nebo rasy, brexitu, role Evropské unie, Blízkého východu, legality držení zbraní, koronavirové pandemie apod. Známé jsou příklady, kdy je aplikován dvojí metr, tj. srovnatelné jevy  jsou posuzovány odlišně – např. Židé vs. Palestinci. Na jedné straně se maže historická fotka Hitlera s muftím, na straně druhé jsou ponechány fotky a výroky představitelů teroristických organizací. Pokračovat ve čtení „Přístupy zahraničních vlád a nejznámější příklady cenzury“

Ke svobodě projevu vyzývají také německy mluvící intelektuálové

Po výzvě 153 intelektuálů z anglicky mluvícího světa v Harper’s se proti politické korektnosti a (auto)cenzuře postavila také skupina intelektuálů z Německa, Švýcarska a Rakouska. Vyzývá ke svobodné diskusi a k odporu proti tomu, aby rostoucí tlak falešné morálky nutil organizátory a vydavatele rušit nebo odsuzovat chystaná představení a publikace. Pokračovat ve čtení „Ke svobodě projevu vyzývají také německy mluvící intelektuálové“

Chvála pochybnosti

Zpráva od našich západních sousedů: případ fact-checkingu na Facebooku prošel dvěma stupni soudního řízení. Pravicově konzervativní server Tichys Einblick nebyl spokojen s tím, že společnost Correctiv, která v Německu pro Facebook vyhodnocuje pravdivost příspěvků, označila jeden z jejich textů za „částečně nepravdivý“. Pokračovat ve čtení „Chvála pochybnosti“